Josefovská krev

První knihu, kterou jsem od Jaroslava Kuťáka četla, jsem vyhrála minulé září v soutěži. Hned po několika stránkách Strašidel z Woodlandu jsem si jeho styl psaní neuvěřitelně oblíbila a už se těšila, až si přečtu nějakou další detektivku z jeho série o Karlu Schwarzovi.

Název: Josefovská krev
Autor: Jaroslav Kuťák
Edice: Původní česká detektivka
Počet stran: 243
Vydalo nakladatelství MOBA v roce 2017

Anotace: Mladík s neobvyklým jménem Vinnetou žil až doteď obyčejným, bezstarostným životem, tak jako většina obyvatel romského ghetta v Josefově. Zničehonic se však ocitá v drtivém soukolí. Neznámí, hrůzu nahánějící muži si ho najali, aby pro ně prohlédával josefovské podzemí. Zpočátku váhá, ale když kolem něho začínají umírat lidé, pochopí, že nemá na vybranou. Musí splnit úkol - najít to, počem zabijáci touží. Ani poté mu však nikdo nezaručí, že se nestane další z řady obětí...


Jaroslav Kuťák vystřídal spoustu povolání - pracoval jako dělník, správce fotbalového stadionu, překladatel nebo například i majitel cukrárny, ale nejvíce se proslavil jako spisovatel detektivních příběhů, kterých již napsal více než 150. Byl také třikrát nominován na cenu "Nejlepší detektivní příběh roku" a mezi jeho nejznámější knihy patří bezesporu ty se sympatickým hlavním hrdinou Karlem Schwarzem. Josefovská krev je již čtrnáctou knihou v této sérii.


Stejně jako Strašidla z Woodlandu není Josefovská krev taková detektivka, na jaké jsme zvyklí od jiných, například švédských autorů. Od začátku do konce to není hon za vrahem, kniha je prokládána spoustou vtipných momentů i různých, nejen historických zajímavostí. V knize si dokonce můžeme i přečíst povídku "Cikánská historie" od Jaroslava Haška.

Hlavní hrdina Vinnetou Džuga byl sám o sobě velice zajímavou postavou. Mohlo za to jak jeho jméno (jeho otec své syny pojmenovával po svých oblíbených hrdinech z dětství - být to tak i v mé rodině, tak bych se nejspíš jmenovala stejně), ale i to, že často se mu v mysli objevovaly výjevy odehrávající se v minulosti - ty skvěle doplňovaly celý příběh.

,,Volal Honza Macek. Mrtvola v kašně. Policie na to nebude mít čas. Je tam prej už dlouho, je úplně vysušená. Tak jestli prej chceme, můžeme si to vzít."
,,Chci, já to chci! hlásil se Dan. ,, Ale Popinku musíme odvízt domů. Ta s náma nesmí." 
,,Proč?" 
,,Vona strašně ráda sušený maso." 

I v této knize byl však mojí nejoblíbenější postavou určitě Daneček. Jeho humor, který vás doprovází po celý příběh, mi opravdu moc sedí a mnohdy jsem se musela začít smát nahlas. Naštěstí zde nebyla žádná postava, která by mě vyloženě rozčilovala - toto totiž bývá často jeden z důvodů, proč se mi kniha nechce dočítat.


Josefovská krev je psána velice chytlavě a ne vyloženě spisovně, občas se zde vyskytnou sprostá slova i černější humor... a to je možná ten důvod, proč nás knihy Jaroslava Kuťáka tolik baví.


Ač se při čtení detektivek nejvíce těším na dopadení vraha a zjištění, kdo za to všechno může, u této knihy tomu tak nebylo. Nešlo mi až tak o vyřešení případu, nijak jsem nespěchala ke konci a čtení jsem si opravdu užívala. Pokud od této knihy očekáváte detektivní příběh jako z pera Agathy Christie, možná budete zklamaní, ale v případě, že chcete strávit několik příjemných hodin ve společnosti knihy s nejen detektivní zápletkou, ale i vtipnými vsuvkami, zajímavostmi o josefovském podzemí a neodolatelnými vtípky Danouška, Josefovskou krev si určitě přečtěte!


Děkuji moc nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu Josefovská krev můžete zakoupit zde. 

Navíc si teď o prázdninách můžete ke každé objednávce vybrat některou z knih jen za 49 Kč - na výběr jsou například některé knihy z edice Původní česká detektivka, ale třeba i Smršť a Zkamenělá krev od mého oblíbeného Johana Theorina :)